PhDr. Alena Bauerová
1. Nástroje řízení ve veřejném sektoru
1.1 Úvod – strategické plánování ve veřejné správě
Dnešní globální prostředí, složitost problémů, rychlý vývoj poznání vzájemných vývojových souvislostí, stírání bariér mezi obory, stále vyšší požadavky na kvalitu života, rizika vyplývající z poškozeného životního prostředí, sociální problémy a další faktory kladou stále větší nároky na řídící funkce, zvláště v oblasti veřejné správy.
Mezi základní manažerské nástroje patří strategický plán organizace, obce, území spolu s následnými akčními plány a systémem ukazatelů naplňování cílů.
Důležitost strategického plánování podtrhuje charakter činností, kterými se veřejná správa zabývá – jsou to mnohdy aktivity s dlouhodobými dopady na stav společnosti, životního prostředí i ekonomického zajištění obce, města, regionu.
Strategické plánování ve veřejné správě vychází z plánování v podnikové sféře, má však svá specifika vyplývající z charakteru řízené jednotky, kterou je obec nebo město vč. příslušného území či (mikro) regionu a jejich postavení v celkové struktuře veřejné správy. Zpracování i obsah plánu pak ovlivňuje řada faktorů, které představují místní specifika, vč. historického vývoje, místní kultury, přírodních zdrojů vč. energií, kapacity lidských zdrojů, vztahů s dalšími obcemi, regiony ad.
Jaké charakteristiky má moderní strategický plán, který naplňuje požadavky EU, principy místní Agendy 21 – udržitelného rozvoje a je skutečným nástrojem řízení?
1.2 Charakteristiky moderního strategického plánování rozvoje obce
Moderní strategické plánování rozvoje obce či regionu podle postupů podporovaných EU splňuje následující hlediska:
Struktura strategického plánu umožňuje řízení rozvoje.
Strategický plán respektuje principy udržitelného rozvoje.
Do zpracování i realizace plánů jsou zapojováni partneři a veřejnost.
Strategické plánování a řízení je proces.
1.2.1 Struktura strategického plánu umožňuje řízení rozvoje
Cíle jsou stanoveny na různých úrovních obecnosti a jsou provázané
Možná jste se již setkali s tím, že některý strategický plán popíše strategické cíle v několika málo oblastech, které byly zvoleny jako prioritní, a vzápětí stanoví konkrétní kroky – akce, projekty, jak strategických cílů dosáhnout. Takové členění neumožňuje řídit rozvoj obce žádoucími směry a nezaručuje, že jsou popsány všechny důležité dílčí cíle, kterých je potřeba postupně dosahovat, aby byl naplněn cíl strategický.
Terminologie jednotlivých úrovní cílů se ve strategických plánech obcí a měst liší, neboť není oficiálně stanovena. Na konkrétním pojmenování však tolik nezáleží, důležité je, aby zúčastnění chápali význam pojmů a aby měl strategický plán příslušná „patra“, to znamená, aby byly rozlišeny strategické a specifické (konkrétní) cíle, aby tyto cíle byly provázané vertikálně (nižší naplňovaly vyšší) i horizontálně (mezi oblastmi).
Pro stanovení každého z cílů je dobré použít pravidlo SMART(E) (z anglického smart = chytrý, inteligentní, prozíravý apod.):
Tabulka 1.1
|
Cíl by měl být: |
|
|
určitý |
Specific |
|
měřitelný (stanoveny indikátory) |
Measurable |
|
odsouhlasený, přijatelný pro ty, kterých se týká |
Acceptable, Agreed |
|
realistický (z hlediska času, kapacity, možností) |
Realistic |
|
časově ohraničený (stanovené termíny) |
Time aspects |
|
ekonomicky proveditelný |
Economically feasible |
Příklad
Klíčová oblast rozvoje: Podnikání a zaměstnanost
Strategický cíl:
Systémově vytvářet podmínky pro podporu rozvoje podnikatelského prostředí a zaměstnanosti s rostoucí nabídkou diverzifikovaných pracovních příležitostí odpovídajících struktuře a kvalitě pracovní síly tak, aby nezaměstnanost výrazně nepřekračovala přirozenou míru.
Tento strategický cíl bude naplňován v jednotlivých podoblastech, opatřeních, např.:
Opatření:
1.1 Rozvoj a podpora podnikání
1.2 Podpora zaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů
ad.
Při stanovení výčtu opatření odpovídám na otázku: Co vše musím sledovat, aby byl naplněn strategický cíl?
V rámci opatření 1.1 budou stanoveny např. tyto specifické cíle:
1.1.1 udržení a rozvoj stávajících podnikatelských subjektů v obci, městě,
1.1.2 vznik nových podnikatelských subjektů ve městě,
1.1.3 vznik nových pracovních příležitostí v obci, městě,
ad.
Při stanovení výčtu specifických cílů v jednotlivých opatřeních odpovídám na otázku: Čeho všeho musím dosáhnout, aby bylo naplněno dané opatření?
Dále pokračujeme až na úroveň akcí, projektů – co vše se konkrétně musí udělat, aby byl naplněn daný specifický cíl?
Díky provázané struktuře a použití logického členění podoblastí a specifických cílů dosahujeme větší jistoty, že konkrétní projekt či jednotlivá akce má své opodstatnění v systematickém rozvoji, že je součástí řízení rozvoje ke stanovené vizi obce, města, regionu.
