Čím se vaše sdružení zabývá?
Naše sdružení se snaží nabízet život na venkově jako alternativu životu ve městě. Oslovujeme občany, abychom společně hledali cesty ke zlepšení kvality života a posilovali kladný vztah k regionu. Podněcujeme aktivitu občanů a institucí pro rozvoj a zviditelnění našeho kraje. Všichni členové bydlíme na venkově, kde vychováváme děti, pracujeme a angažujeme se v místní správě jako aktivisté, já osobně i v roli starostky Obce Slověnice.
Proč a kdy jste začali spolupracovat s městem Vlašim a dalšími obcemi a mikroregiony?
Jako lidé, co na venkově žijí a chtějí zde i pracovat, jsme se sešli v roce 2003. Nadšeni společným pohledem na rozvoj venkova jsme v podstatě za jeden večer vymysleli projekt Studenti pro venkov, který veškerou spolupráci nastartoval. Základní myšlenku ukázat studentům a mladým lidem život a práci na venkově nešlo realizovat bez toho, abychom nenahlédli pod pokličku konkrétní každodenní práce starostů na malých obcích, tak jsme začali hledat partnery mezi místní samosprávou. Spolupráce začala s mikroregiony Džbány, Chopos a Městem Vlašimí a trvá dodnes. Postupně jsme začali pro obce a další subjekty pracovat jako placení projektoví manažeři.
Je těžké přesvědčit zastupitele města o vaší vizi?
Poslední dobou se mi stále více potvrzuje fakt, že na náš přístup klienti a partneři buďto slyší už napoprvé anebo jde spolupráce prostě do ztracena. Zejména v otázce důvěry, komunitního přístupu a práce s veřejností nemá dle mých zkušeností cenu příliš přesvědčovat, vize musí být společná, důvěra vzájemná a do zapojování veřejnosti musí mít zastupitelé chuť, jinak je tahle práce nemožná.
Realizace tak významných projektů může ovlivnit i jejich (zastupitelů) volební výsledek. Děje se tomu v praxi?
Tak asi ano. Strana, kterou prezentuje pan starosta Vlašimi, si získala v posledních volbách 40 % hlasů a i naši ostatní partneři jsou přestaviteli obcí po několik volebních období, ale nedovedu to takto posoudit. Myslím, že je to především jejich osobním přístupem, který je komplexní. Voliče pravděpodobně nepřesvědčí jeden realizovaný projekt, ale celkové výsledky, které mohou být realizací evropských projektů jen podpořeny.
Vypracováváte "evropské" projekty sobě, obci, ale i jiným neziskovkám. Jak tato forma spolupráce vypadá v praxi?
Vypracováváme hlavně ty projekty, které dávají smysl, mají hlavu a patu a je na nich prostor pro naši práci. Hlavním principem je, že chceme být u začátku každého projektu a pak je to týmová práce. Nejsme vyplňovači tabulek na poslední chvíli. Navíc pracujeme v poměrně malém regionu a za tu dobu, co tu pracujeme, se nám projekty začaly provazovat mezi sebou, říká se tomu synergický efekt, který nás popohání vpřed k další a další práci, je milé vidět za sebou v realitě výsledky, kterých se nakonec sami stáváme uživateli.
Můžete blíž popsat nějaký úspěšný projekt?
Například ve Vlašimi je to Spolkový dům, rekonstruované nádraží, zvelebovaný vlašimský zámecký park…. Turistická ubytovna v Kondraci, která vznikla z budovy bývalého obecního úřadu, nebo dostavba základní školy v Kamýku nad Vltavou jako zázemí pro výuku hendikepovaných žáků.
Jak vás (vaši činnost) vnímají občané města Vlašim ?(pokud znáte jejich názor)
Asi už si na nás zvykli. Neznám celkový názor, mapuji pravidelně názor těch, kdo se účastní našich akcí. Ten byl vždy pozitivní – byli většinou mile překvapeni, spokojeni. Drobné výtky jsme si vždy vzali k srdci. J
Daří se vám oslovovat občany, aby společně s vámi hledali cesty ke zlepšení kvality života a posilovali kladný vztah k regionu? ( což je posláním vaší organizace)
Podařilo se nám na sebe navázat řadu spolupracovníků zejména z řad mladých lidí v regionu a poslední dobou zaznamenávám často e-maily od absolventů, kteří by s námi rádi pracovali. Hlavně se nám daří sestavovat kvalitní pracovní týmy pro projekty, které realizujeme, a to je předpoklad úspěšné práce.
Máte vizi, jaká budoucnost čeká obce i neziskovou sféru, až doběhnou evropské projekty (s nimi i financování)?
Nemám, osobně budu stále hledat cestu, jak žít, pracovat, rodit a vychovávat děti na venkově i bez evropských dotací, ačkoliv s nimi je to pro nás momentálně jednodušší.
Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně úspěchů!
(Pro www.e-svet.cz PhDr. Dagmar Lukavcová, září 2008)
