Ačkoli stát snižuje těmto elektrárnám podporu, jejich expanze nabírá na síle. Podle odhadů do nich chtějí dát investoři v letošním roce v porovnání s loňským dokonce až dvojnásobek peněz. Za byznysem v solární energii k nám přicházejí zahraniční investoři, velké plány mají i tuzemští výrobci. Rok 2010 je zřejmě posledním obdobím, kdy bude díky státní podpoře možné elektřinu ze slunce prodat za mimořádně příznivé ceny.
Energetický regulační úřad v listopadu rozhodl, že se od ledna sníží výkupní cena elektřiny z tuzemských slunečních elektráren uvedených do provozu v roce 2010 o pět procent. I přesto ale zůstává úroveň výkupních cen taková, že se jedná o velmi výnosnou aktivitu. Investoři jakékoli spekulace o utlumení fotovoltaiky v Česku odmítají. Její boom nastal především proto, že zatímco cena solárních panelů meziročně klesla až o polovinu, výkupní cena elektřiny z těchto elektráren byla snížena o pouhých pět procent. Který podnikatel nevyužije této možnosti trhu?
Slunce chytají již v mnoha obcích, někde to odmítli
Ve Vlachově Březí na Prachaticku spustil na konci loňského roku výrobu elektřiny soukromý investor, který v nedalekých Bušanovicích již jednu sluneční elektrárnu provozuje. Podle starosty Petra Kubašty se město na tomto podnikatelském záměru nepodílelo. Fotovoltaická elektrárna leží severovýchodně od obce v lokalitě, kde byla močálová louka. Je utopená v kotlině, takže není z žádné pohledové strany vidět. Podnikatelé obci platí daň z nemovitosti.
Přes řadu slibovaných výhod se v některých obcích postavili k investorům zády. Roční přínos až šest set tisíc korun a zlepšení prestiže obci Zdounky slibovali investoři, kteří chtěli na okraji této obce elektrárnu postavit. Další investoři se pak zase za stejným účelem zajímali o pozemky i poblíž Nětčic, které jsou místní částí Zdounek. Obě plánované stavby však zastupitelstvo zamítlo. Přitom mnozí obyvatelé Zdounek o uvažované elektrárně v podstatě prý ani nevěděli. Nadpoloviční většina zastupitelů obce, myslivci a zemědělci zamítli elektrárnu, neboť by prý vznikla v místě nejlepších pozemků a na orné půdě. Myslivci by zase přišli o část svých honiteb. Zbytečně vyhozenými penězi apeloval proti druhé elektrárně v Nětčicích předseda osadního výboru Vlastimil Pluhař. „Nechceme ji tu, ani jinde. Je to škoda peněz. Nyní tyto stavby vznikají všude, ekologové navíc bojují stále proti jaderným elektrárnám, které jsou zase podle mě nejlepším zdrojem,“ míní Pluhař. Naopak zdounecký starosta Martin Drkula míní, že by to byla dobrá věc. Obec by prý stavbou elektrárny na ploše sedmnácti hektarů hodně získala, je to nová věc a pro budoucnost zajímavá. V Nětčicích si ale investoři prý pozemky o velikosti 4,3 hektarů nevybrali nejlépe.
Na jiných místech ale vznik těchto elektráren nadále plánují. „Jedna by měla vzniknout pod bývalým areálem zemědělského družstva, jisté to ale není,“ informoval například místostarosta Zborovic Jaromír Kunc. Zájem o výstavbu projevili investoři také v Hulíně, v Koryčanech, v Morkovicích nebo ve Velkých Těšanech.
Další sluneční elektrárna zřejmě vyroste na Vysočině, na okraji Třeště. Když se do průmyslové zóny nenastěhovala žádná výrobní firma, rozhodli se třešťští zastupitelé požehnat výstavbě sluneční elektrárny. Tuzemský investor nabízí městu roční bonus 100 tisíc korun za každý instalovaný megawatt. Třešťská elektrárna by mohla mít výkon dva megawatty. Zabírala by až čtyři hektary. Třešťský zastupitel Jiří Šindelář se vyjádřil k vysokým dotacím slunečních elektráren ze státní pokladny. „Tyto dotace zaplatí daňoví poplatníci. Energie se tak prodražuje,“ uvedl. Solární energii již dříve označil za „neobnovitelný zlatý důl“. Proti výstavbě elektrárny ale nakonec nehlasoval. „Když nevyroste v Třešti, stejně vznikne někde jinde. Na tato zařízení budeme doplácet,“ podotknul Jiří Šindelář.
Zastupitelé musí vždy důkladně zvážit, nakolik je konkrétní projekt pro obec přínosem
Úřady nyní evidují po republice tisíce žádostí o výstavbu. Developeři obcím slibují přínos nejrůznějšího druhu. Například finance do rozpočtu města. Nebo umístění sídla společnosti provozující fotovoltaický park do obce, čímž dle platných zákonů (rozpočtové určení daní) bude obec získávat poměrnou část z daňových odvodů z veškerých příjmů tohoto subjektu. Další přínos je vytvoření pracovních míst, hlavně v oblasti ochrany a hlídání parku. Někdy společnosti nabízejí obci podporu v oblasti vzdělávání a informování veřejnosti o problematice využívání obnovitelných zdrojů a fungování solárního zařízení v jejím katastru. Za tímto účelem organizují besedy, prohlídky elektrárny, školní exkurze, rovněž kulturní akce k příležitosti otevření projektu a další. Neméně významným přínosem je i mediální zviditelnění obce, výstavba a provoz této elektrárny může zvýšit turistickou atraktivitu lokality. Podporou projektu přispívá obec ke zlepšení životního prostředí. Výroba energie v solárním parku je ekologicky čistá, neprodukuje emise CO2 ani jiných škodlivých látek, zároveň šetří téměř vyčerpané tradiční zdroje energie.
Kde najít pomoc pro lepší orientaci v dané problematice:
Doporučit lze publikaci „Energeticky soběstačná obec“ autorů Karel Srdečný a František Macholda, kterou vydal EkoWATT, 2006. Typ: Knihy Formát: elektronická - PDF , 1,7 MB Kniha shrnuje principy a řešení, s nimiž lze velmi podstatně omezit závislost obce na vnějších dodávkách energií. Produkce vlastní energie může být přínosem jak pro obecní pokladnu, tak pro místní ekonomiku. Dosáhnout plné energetické soběstačnosti není iluzí – dokazuje to příklad rakouského města Bruck an der Leitha. Tamější řešení energetiky kniha popisuje. Energetická soběstačnost vychází ze dvou principů: snížení spotřeby a využití obnovitelných zdrojů energie. V knize se lze dočíst, jak k úsporám využít například povinně zpracovávané energetické audity, jak využít biomasu nebo sluneční energii k zásobování obce energií. Stáhnout
Pokud hledáte odborníky, obraťte se na server www.nemakej.cz, Dostanete tu spoustu užitečných informací, naučíte se fakturovat ČEZu nebo EONu či PRE.
(Pro www.e-svet.cz podle zpravodajství serveru idnes.cz Eva Tišnovská, leden 2010)
