Přestože Česká republika v roce 2003 plánovala, že bude v roce 2010 recyklovat polovinu komunálních odpadů, stejně jako Německo, klesla míra recyklace předloni dokonce na 18 procent. Podle Zprávy o plnění akčního desetiletého plánu nakládání s odpady, kterou zveřejnilo ekologické hnutí Duha, se u nás drtivá většina komunálního odpadu nadále skládkuje nebo pálí.
Špatná situace je hlavně u odpadů z kuchyní a zahrad. Jejich množství, které končí na skládkách, se v letech 2003 až 2008 zvýšilo o 40 procent a stále stoupá. Podle Hnutí Duha je na vině špatná dostupnost popelnic na tříděný odpad. Třídit kuchyňské a zahradní odpady mohou domácnosti pouze v několika málo českých obcích. Popelnice mířící na skládky tak obsahují převážně snadno recyklovatelné a kompostovatelné suroviny. Tam ale bohužel často končí i nebezpečné odpady, ať jsou to léky či autobaterie. Zkušenost starostů je taková, že spíš než trestání pomůže situaci řešit zdokonalení systému likvidace odpadu, nejlépe vybudování sběrného dvora. V tomto místě se odpady odděleně shromažďují a třídí a velká většina z nich je pak materiálově využívána v rámci tzv. recyklace.
Zbavit se černých smetišť za humny je dnes skutečně jednoduché
Obec může požádat o dotace na stavbu sběrného dvora, kde se lze odpadu zbavit legálně a ekologicky. Například sběrný dvůr ve Vejprnicích na Plzeňsku stál obec díky evropským dotacím necelých 11 milionů korun. Dotace Evropské unie spolu se Státním fondem životního prostředí v rámci Operačního programu životní prostředí pokryly 90 procent nákladů. V Plzeňském kraji už vzniklo v rámci prvního kola výzvy pro předkládání projektů z tohoto operačního programu osm nových sběrných dvorů odpadů v celkové hodnotě 46 milionů Kč a EU spolu s Českou republikou na ně přispěla více jak 41 milióny Kč.
Obyvatelé obce mohou do sběrného dvora ukládat jakýkoli odpad, který vyprodukovali ve své domácnosti: objemné odpady (nábytek, koberce, linoleum, pneumatiky), vyřazená elektrická a elektronická zařízení z domácností jakými jsou lednice, televize, mikrovlnky apod. Ve sběrném dvoře je vybudováno speciální místo pro ukládání biologicky rozložitelných odpadů rostlinného původu – především ze zahrad (tráva, listí či větve). Toto místo je vybaveno štěpkovačem, obsluha sběrného dvora tak bude moci staré větve přímo naštěpkovat a následně budou spolu s ostatními odpady rostlinného původu odvezeny do kompostárny. Pro ukládání nebezpečných odpadů je sběrný dvůr vybaven speciálním ekologickým skladem s nádobami pro ukládání tuhých i kapalných nebezpečných odpadů (např.autobaterie, zářivky, oleje, nádoby od barev či laků apod.). Nezbytnou součástí sběrného dvora je vybavení zázemí pro obsluhu – speciální buňka pro obsluhu s nezbytným administrativním a sociálním zázemím. Celý areál sběrného dvora je oplocen a osvětlen a vybaven elektronickým zabezpečovacím a střežícím systémem včetně kamer, které jsou schopny detailně identifikovat každou „nežádoucí“ návštěvu. Sběrný dvůr je tak dostatečně zabezpečen proti jakémukoli vniknutí ze strany nepovolaných osob.
Obec může rovněž oslovit některé okolní obce a nabídnout jim možnost využití sběrného dvora odpadů i pro jejich obyvatele za velmi výhodných podmínek.
Nabídka výstavby sběrného dvora na klíč: http://web.quick.cz/jsd-real/Web/SDO.html
Kde žádat o finanční podporu?
Tato pracoviště slouží žadatelům o finanční podporu ze SFŽP nejen jako kontaktní místa pro informace, ale podílejí se i na dohlídkách a kontrolách postupu prací jednotlivých realizovaných akcí, a také přijímají žádosti o podporu z Fondu podle programů vyhlášených Ministerstvem životního prostředí ČR ve Směrnici o poskytování finančních prostředků ze SFŽP ČR. Tato Směrnice a její konkretizace ve formě Přílohy I. a Přílohy II. v aktuálním znění jsou k dispozici všem žadatelům v sídle SFŽP v Praze a na všech čtrnácti krajských pracovištích.
|
KRAJ |
MĚSTO |
ADRESA |
TELEFON |
|
Praha |
148 00 Praha |
Kaplanova 1931/1 |
02/67 99 43 50 |
|
Středočeský |
148 00 Praha |
Kaplanova 1931/1 |
02/67 99 44 20 |
Nabídka spolupráce pro obce se sběrnými dvory
Nabídka spolupráce je určena pro města a obce ČR, které zajišťují systém sběru a třídění komunálních odpadů rovněž prostřednictvím sběrného dvora, které tedy mají možnost vyčlenit na svém území stabilní sběrné místo*, kde by mohl být zpětný odběr elektrozařízení realizován.
* zpětně odebraná elektrozařízení nejsou odpady ve smyslu zákona o odpadech, ke zřízení sběrného místa tedy není třeba rozhodnutí krajského úřadu ke shromažďování odpadů ve smyslu tohoto zákona
Spolupráce je realizována na základě smluvního vztahu.
Výhody pro obec vyplývající ze smlouvy
1. Snížení nákladů obce spojených se sběrem, odvozem a následným zpracováním nebezpečných odpadů, v rámci kterých jsou vyřazená elektrozařízení od občanů historicky odebírána
2. Zdarma odvoz a ekologické zpracování sebraných elektrozařízení
3. Finanční odměna **
** obec může pověřit výkonem smlouvy třetí osobu (provozovatele sběrného dvora resp. místa zpětného odběru) s tím, že příjemcem odměny může získat obec nebo je vyplácena přímo třetí osobě.
4. Možnost čerpání finančních prostředků z Fondu ASEKOL
5. Využití materiálů v rámci informační podpory
6. Možnost zapojení do současných i nových projektů ASEKOL (např. Projekt E-box, Projekt stacionárních kontejnerů)
Postup pro uzavření smlouvy
1. Stáhnutí a pořízení dvou výtisků Smlouvy o zajištění zpětného odběru elektrozařízení (pdf, 149 kB).
2. Doplnění údajů do smlouvy, podepsání a odeslání obou výtisků na adresu příslušného regionálního zástupce.
3. Kolektivní systém ASEKOL poté zašle podepsaný stejnopis obci k založení.
Smlouva o zajištění zpětného odběru elektrozařízení (pdf, 149 kB)
Metodický pokyn pro obsluhu sběrných dvorů (pdf, 5 MB)
Podrobnosti ohledně smluvního vztahu můžete projednat s odpovědným regionálním zástupcem společnosti ASEKOL dle příslušného kraje - kontakty zde.
(Pro www.e-svet.cz podle serveru regiony 24.cz Eva Tišnovská, leden 2010)
