Protože se kácení a necitlivá úprava stromů v poslední době množí, přibývá i podnětů od občanů České inspekci životního prostředí. Často je výsledek jejího šetření pro obec či vlastníka pozemku nákladný – platí se vysoké pokuty za porušení zákona, ke kterému přitom dochází nejčastěji z neznalosti problematiky.
Povinnosti a pravomoci obcí ve vztahu k povolování či zastavování kácení zeleně upravuje zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody. Ten mimo jiné stanovil, že bez povolení lze kácet pouze ve výjimečných případech (např. zřejmé a bezprostřední ohrožení života nebo majetku). Bez povolení se mohou kácet stromy na pozemcích fyzických osob, jejichž obvod kmene (měřený ve 130 cm nad zemí) je menší než 80 cm nebo souvislé keřové porosty s menší rozlohou než 40 m².
V případě kácení stromů mimo les, musí ve většině případů vydat povolení příslušný orgán ochrany přírody, což je v zásadě obecní (městský) úřad. O povolení ke kácení může požádat pouze vlastník pozemku nebo nájemce pozemku se souhlasem vlastníka.
Povolení ke kácení dřevin lze vydat pouze ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Každé povolení musí být zdůvodněno. Řízení o povolení kácení dřevin se mohou na základě § 70 zákona č. 114/1992 Sb. účastnit občanská sdružení, pokud splní podmínky v tomto zákoně uvedené. Vydané povolení, jakož i podklady pro jeho vydání (například dendrologický posudek) si lze na úřadě vyžádat na základě zákona č. 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí.
Pokud úřad povolil kácení stromů, měl by zároveň nařídit náhradní výsadbu nových stromů na vhodných pozemcích.
Svou pravomoc nařídit zastavení kácení stromů obce téměř nevyužívají, jako by o ní nevěděly. Stejně tak obce nevyužívají možnost udělovat pokuty za zanedbanou péči o zeleň, která často vede právě ke kácení, které by v případě správné průběžné péče nutné nebylo.
Problematické bývají i znalecké posudky, na základě kterých se kácení či úprava zeleně povoluje. Mohou mít různou kvalitu, která je však také závislá na zadání, které obec posuzovateli dá. Požadavky posudku, který je pro obec vodítkem při rozhodování (není tedy zavazující), by proto měli zadavatelé specifikovat co nejpřesněji. Obce by se měly chovat sebevědoměji i v případě kácení podle zvláštních předpisů, které jim oznamují různé instituce (např. správci povodí či silnic). I zde mají právo, neobsahuje-li oznámení stejné náležitosti jako žádost o povolení kácení, tyto práce zastavit.
V řadě případů bývá důvodem nedostatečné péče o zeleň v obci nedostatek financí. K čerpání peněz pro tuto oblast mohou obce využívat dotačních titulů především z Operačního programu Životní prostředí. http://www.opzp.cz/sekce/11/aktualni-nabidka-podpory/.
Jak o zeleň v obci správně pečovat, aby se předešlo následným radikálním řešením či vystavení se pokutě?
Obec může přizvat ke spolupráci odbornou firmu, která místní zeleň prozkoumá, ohodnotí, sepíše a následně doporučí, jak o ni pečovat. Takto vytvořená a průběžně aktualizovaná databáze zeleně pomůže například při prokazování zavinění škod na majetku a zdraví osob způsobenými zelení, hlavně stromy v prostředí stísněných ulic. Správa databáze a prokazatelná péče o zeleň odbornou firmou navíc naplňuje literu zákona ve smyslu správy majetku města nebo obce. Další informace např. na: http://www.inventarizace-zelene.cz/.
Kácení stromů snad již brzy zpřísní
Ještě do konce mandátu současné vlády by měla být schválena novelizovaná vyhláška č. 395/1992 Sb., která má podmínky pro kácení stromů zpřísnit. Současná úprava totiž umožňuje kácet bez povolení zdravé stromy, které jsou až několik desítek let staré. Novelizovaná vyhláška by měla snížit hranici pro objem kmene stromů, jež lze bez povolení kácet, a to z 80 cm alespoň na 60 cm. Nevládní organizace chtějí prosadit přísnější pravidla, například 40 cm, jak je tomu na Slovensku.
Přijetí novely vyhlášky je naléhavé, neboť může ihned předejít zbytečnému kácení stromů. Ministryně Bízková také dala podnět k zahájení prací na komplexní novele vyhlášky a nových metodikách, které by vyřešily dlouhodobé problémy s kácením jako je např. objektivní vyčíslení ekologické újmy, od které se odvíjí i dostatečná náhrada za kácení stromů. Vyhláška je prováděcím předpisem k zákonu na ochranu přírody a krajiny, který byl vloni na podzim novelizován. Na jednu stranu sice zrušil výjimku pro správce silnic, kteří nově nemohou kácet stromy podél silnic bez povolení, na druhou stranu však vypustil podmínku, kdy stromy o objemu kmene menším než 80 cm směly bez povolení kácet pouze fyzické osoby. Formálně tak toto umožňuje i právnickým osobám jako vlastníkům pozemkům.
Jen v letech 2003 a 2008 bylo podél silnic II. a III. třídy ve správě krajů vykáceno 53 744 stromů. Silničáři vysadili jen 28 621 stromů. V těchto číslech nejsou zahrnuty kraje Královéhradecký, Středočeský a Vysočina – silniční správy v těchto krajích údaje neposkytly. Přehled nezahrnuje ani kácení podél silnic I. třídy, které jsou ve správě Ředitelství silnic a dálnic. Kompletní čísla tak mohou ještě horší.
(Pro www.e-svet.cz Eva Tišnovská, květen 2010)
