Obce mají přijít o příjmy z místních skládek a zcela nově kalkulovat za odvoz popelnic
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) představilo vládě na konci února návrh nového zákona o odpadech, který vnáší do místních poplatků řadu změn. Obcím zcela odejme výnos za uložení odpadu na skládku v jejich katastru. A zatímco krátce nato předložená novela zákona o místních poplatcích z pera ministra Kalouska navrhuje radikální zvýšení poplatku svoz domovního odpadu, Bursíkův úřad chce občany finančně motivovat k důslednému třídění odpadu.
Návrh MŽP počítá mimo jiné s tím, že obcím odejme výnos za uložení odpadu na skládku, která je v jejich katastru. Poplatky za skládky by měly být placeny na základě výměrů vydaných krajskými úřady, pro něž by se podkladem stala poplatková hlášení a poplatková přiznání podávaná provozovatelem skládky nebo spalovny. Vybírání a vymáhání poplatků by vykonávaly celní úřady. Vybrané poplatky by měly být z 50 procent příjmem Státního fondu životního prostředí ČR a z 50 procent příjmem kraje místně příslušného podle sídla provozovny. Obec, na jejímž katastru se skládka nachází, by tedy nezískala žádný příjem z navrhovaného poplatku. Návrh současně přináší řešení v podobě zásahu do zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Zde totiž zcela mění §10b, dnešní místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Namísto něj zavádí velmi stručně pojatý „poplatek za ukládání odpadů na skládku“, který platí původce odpadu. Sazba poplatku je až 1700 Kč za 1 tunu uloženého nebezpečného odpadu a až 500 Kč za 1 tunu uloženého ostatního odpadu.
Pětistovka paušálně "na hlavu“ obcím většinou náklady za odvoz odpadu nepokrývá
Současná maximální výše poplatku 500 Kč nestačí obcím k pokrytí výdajů na odpadové hospodářství. Ministr financí Kalousek navrhuje v novele zákona o místních poplatcích, aby se maximální suma zvýšila až na 1250 korun ročně. S tím, že samozřejmě konkrétní výše musí zohledňovat vyfakturované náklady. Obcím v době nedostatečné poptávky po vytříděném odpadu mohla alespoň klesnout ztráta z provozu systému. Ministr Bursík však v návrhu nového zákona o odpadech přichází s jiným modelem - navrhuje, aby lidé platili za odvoz popelnice maximálně tisíc korun ročně. Zrušený místní poplatek by měl být podle návrhu MŽP nahrazen unifikovaným poplatkem za komunální odpad z domácností (§ 103), který v sobě kombinuje prvky místního poplatku a úpravu dnešního §17a zákona o odpadech. Poplatková povinnost by se vázala k trvalému pobytu nebo k vlastnictví nemovitosti sloužící k rekreaci. Plátcem poplatku by ale byl vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Sazbu poplatku by měla tvořit pevná částka až 250 Kč za poplatníka a rok, „kterou tvoří veškeré náklady vynaložené obcí v předchozím roce na nakládání s odpady s výjimkou směsných komunálních odpadů, snížené o příjmy dosažené obcí z odpadového hospodářství, rozpočítané na jednoho poplatníka“. Druhou složku má tvořit pohyblivá částka až 750 Kč za poplatníka a rok, kterou tvoří náklady vynaložené obcí na nakládání se směsným komunálním odpadem v předchozím roce, rozpočítané na jednoho poplatníka, jejímž základem jsou náklady na 1 svoz evidované nádoby daného objemu využívané nebo určené k využívání poplatníkem, případně tyto náklady vztažené k hmotnosti odpadu. V obecně závazné vyhlášce obce by musely být uvedeny samostatně náklady na jeden svoz směsného komunálního odpadu v členění podle objemu a druhu nádob používaných pro tento účel na území obce a odpovídající náklady vztažené na jednoho poplatníka.
Kdo třídí, zaplatí podle Zelených méně. Neskončí ale odpadky v lese?
Poplatek by se měl podle představ MŽP skládat ze dvou částek. První by měla být pevná ve výši až 250 korun, zbytek by byla pohyblivá částka, která by záležela na tom, jak lidé třídí odpad. "Kdo třídí, ten ušetří," říká ministr Bursík. Čím více plastových lahví nebo starých novin lidé vytřídí, tím méně odpadků by mělo končit v běžné popelnici, takže by se nemusela odvážet tak často. Návrh nového odpadového zákona navíc počítá s tím, že by obce musely od roku 2011 umožnit lidem, aby kromě tradičních plastů, skla a papíru mohli třídit i kovy, nápojové kartony a bioodpad. Právě zbytky z kuchyně a zahrady přitom tvoří bezmála polovinu komunálního odpadu. "Když budou lidé třídit, směsného odpadu bude minimum," tvrdí Bursík. Nehrozí však, že radnice stanoví všem lidem stejný poplatek za odpadky bez ohledu na to, jak kdo třídí? Že lidé jen místo 500 korun zaplatí tisícovku? Obranou proti takovému postupu má být povinná obecní vyhláška, v níž musí radnice zdůvodnit výši poplatku a vyčíslit náklady na odvoz popelnic. MŽP se neobává, že by kvůli zdražení popelnic lidé házeli své odpadky do sousedova kontejneru nebo je vozili do lesa, protože ekologické cítění lidí se za posledních deset let prý velmi zlepšilo.
(Pro www.e-svet.cz podle zpravodajství iDNES.cz Eva Tišnovská, březen 2009)
