Starosta Berouna varuje: Čerpání dotací je pro obec přínos, ale může ji přivést i do pasti dluhů
Mnohé obce a města dnes běžně využívají pro svůj rozvoj evropských strukturálních fondů. Bez dotací z Evropské unie by řada projektů zůstala jen na papíře. Například osmnáctitisícový Beroun mohl s pomocí EU fondů postavit nové náměstí, kanalizaci, mateřskou školu, komunikace či komunitní centrum pro poskytovatele sociálních služeb. Podle starosty Berouna Jiřího Bessera však má realizace investičních projektů s využitím evropských dotací zejména pro malé obce svá významná úskalí.
Protože obec dostane finanční prostředky až po ukončení projektu, vyúčtování a následné kontrole, jsou samosprávy často nucené k zadlužení. Dotace na národní úrovni by měly být podle starosty Bessera maximálně omezeny a prostředky zahrnuty do každoročních příjmů obcí, aby každá obec věděla, s jakými prostředky bude v daném roce hospodařit a podle toho mohla plánovat své investice.
Záloha předem by zbavila obec nutnosti platit nemalé úroky z úvěrů
Řešením by bylo i zavedení záloh u evropských dotačních titulů většího nebo dlouhodobějšího charakteru, aby obce nemusely pro financování svých projektů využívat překlenovacích úvěrů a navíc vynakládat další prostředky na úroky. Určitě by pomohlo, kdyby obce při podpisu smlouvy získaly odpovídající zálohu na realizaci, po jejímž vyúčtování by mohla případně následovat záloha další. Obce by si tak nemusely půjčovat vysoké finanční částky a zbytečně se třeba i jen přechodně zadlužovat.
V letošním roce plánuje Beroun realizovat pět investičních projektů s termínem ukončení v říjnu 2010. V optimálním případě přitom investované peníze z evropských fondů získá v únoru či březnu roku 2011. Na jednu stranu to je pro město velká šance, jak s využitím jiných finančních zdrojů vylepšit stávající infrastrukturu, na druhou stranu muselo zastupitelstvo k předfinancování naplánovaných akcí odsouhlasit překlenovací úvěr ve výši 80 milionů korun. Beroun ho získal jen díky dobrému hospodaření a kvalitnímu ratingu. Ne každé město nebo malá obec ale na úvěr dosáhne a pokud ano, vyvstává další otázka, zda ho dokáže také splatit. Malá města a obce se tak mohou například i díky menší finanční zdatnosti svých volených zástupců dostat do dluhové pasti, která pak vede k totálnímu vyčerpání rozpočtu a v konečném důsledku snížení komfortu veřejných služeb pro občany.
Stavět v dnešní době rozpočet na daňové výtěžnosti, kdy města netuší, kolik peněz se jim z této příjmové položky v rozpočtu nakonec sejde, přirovnává starosta Besser k chůzi na tenkém ledě. Je nutné stabilizovat veřejné finance jako celek, využívat v maximální míře evropské dotace, ale zároveň se nenechat kvůli nim stáhnout do pasti komerčních úvěrů.
(Pro www.e-svet.cz podle blog.idnes.cz Eva Tišnovská, květen 2010)
